AGILITY DVOJZKOUŠKY + JUMPING - Olšovka
31.3.2012 - Březí, farma Olšovka
Rozhodčí: Antonín Grygar

 

Do víru závodění, které vlastně považujeme stále za trénink a zdokonalování se, jsme se vrhli naplno, a tak jsme nemohli chybět ani na dvojzkouškách s jumpingem na Olšovce, kam to máme opravdu kousíček. Původně byl přihlášený Martin s Baby, neb já jsem měla být na jiné akci, ale to padlo a tak jsem chtěla jet jen jako morální podpora týmu Martin & Baby. Jenže přišlo Babynky hárání, takže jsme se rozhodli, že se týmy vymění.

V pátek jsme přivítali důležitou posilu našeho týmu - kamarádku a skvělou fotografku Renatu s rodinkou a taky se Sendynkou, dcerou našeho Dráčka. Udělali jsme si pěkný večer a v sobotu ráno v pohodě před osmou hodinou vyjeli směr Olšovka. Po bleskové přejímce jsme se přesunuli k parkúru, kde byla ale pořádná zima. Rychlostí blesku vyrostl pod vedením pana Grygara, jednoho z nejlepších českých rozhodčí, první parkúr - JUMPING. Vůbec jsem nevěděla, že nás čekají tentokrát opět tři běhy, byla jsem psychicky připravená na dvojzkoušky. Ale nevadííí :-D Začalo se od Smallíků, kterých bylo tentokrát úctyhodných 23. V kategorii Medium bylo kolem 10 psů, takže vše rychle odsejpalo a už byla na řadě prohlídka pro Large. Několik záludností si pro závodníky pan rozhodčí připravil, ale parkúr to byl rychlý a moc zajímavý. Rozhodně jsem nepočítala, že se dostaneme s Korym do cíle, ale že se diskvalifikujeme na POSLEDNÍ PŘEKÁŽCE, to mě opravdu mrzelo. Ale Korálek byl moc šikovný, to já jsem se po záludné otočce ztratila :-(. Kory jakoby sám věděl, co následuje, takže vběhl do tunelu, já jsem se zorientovala, ale bohužel jsem ztratila rychlost, takže se Korálek dostal přede mě a cílovou skočku oběhl = třetí odmítnutí a DIS. Nicméně jsem měla ohromnou radost, protože zeď, kterou jsme viděli úúúúplně poprvé, Kory překonal dvakrát bez problémů a také všechny skočky zůstaly kde měly :-). O náročnosti parkúru svědčí i to, že do cíle se s měřeným časem dostalo jen 9 psů (převážně závodníci v LA2 a LA3) v kategorii LA z 26 a jen dva s čistým během! Opravdu škoda poslední odmítnuté překážky, mohlo z toho být krásné 10.místo... ale my víme, že máme co zlepšovat!
Po celkem rychlé přestavbě na zkoušky A1 jsme se nestačili divit - pan rozhodčí si pro závodníky připravil STŮL. Ten jsme také nikdy netrénovali, takže to bylo hop nebo trop :-D Začalo se kategorií L, kde jsme startovali s číslem 9. Doufala jsem, že bychom se do cíle mohli dostat, ale čekala jsem co zase Kory vymyslí :-D Oběhl jen jednu skočku a v rychlosti, kterou měl, stůl přeskočil, takže jsme jej zdolávali nadvakrát, ale jinak super - opět bez problémů zdolaná zeď, žádná shozená skočka a s krásnými zónami na áčku! Takže jsme do cíle dohopsali na super 10.místě s 1 chybou (stůl) a jedním odmítnutím (skočka) a zkoušku LA1 jsme již podruhé splnili na VD. Pak následovalo dlooouhé čekání, které jsme strávili v klubovně, kde jsme rozmrzali a podřimovali :-)
Když konečně doběhali všichni z A3, přesunuli jsme se opět dolů a sledovali stavění posledního parkúru. Ten se nezdál tak těžký, až na pár zrádných otoček, ale netroufala jsem si tvrdit, co se stane. Koryho začátek úplně famózní až do slalomu (to je naší největší slabinou, víme to a natrénujeme ho!), kde se Kory rozhodil a následně vyběhl z tunelu velkým obloučkem a zeď překonal ze špatného směru. To byl náš první DIS za špatně zdolanou překážku ... takže další poprvé :-D, naštěstí už poslední dneska :-D. Do cíle jsme se trochu domotali, ale běželi jsme stále naplno, až jsem se v cílové rovince tak rozvášnila, že za mnou zůstala zbořená skočka :-D Ale Korálek opět obrovská pochvala za zóny a laťky, kterých se nedotýkal! Na vyhlášení jsme nečekali, neb se venku schylovalo k dešti a tak jsme uháněli domů.
Prokecali jsme ještě celé odpoledne, spapali výborné masíčko z grilu a odpočívali. Renata nám udělala krásné fotografie a to i přes špatné světelné podmínky... Moc děkujeme! Ještě si neodpustím poznámku na závěr - Sendy oslavila nedávno první narozeniny a i přes absenci chlupů, které jí teď dorůstají, z ní roste nádherná fena! Udělala nám i velkou radost svým neskutečným temperamentem, kterého má po tatínkovi na rozdávání. V pauze si zkusila párkrát přeskočit skokovou překážku a moc jí to bavilo. Také jsme maličko potrénovali na blížící se první výstavičku a jsme mooooc spokojení. Renatko, děkujeme i za super péči o "naší" maličkou dráčovou a super fotky - jak jinak :-)

FOTOGALERIE ZDE