NATIONALE d'ELEVAGE - CERILLY (FR)
2.+3.5.2015
Nationale d'Elevage Cerilly je ve světě australáků pojem. V Evropě nikde jinde neuvidíte více aussin pohromadě. Je to národní speciálka, která má každoročně velmi bohaté obsazení sahající na hranici 500 australských ovčáků!!! Dosud bývali zvykem i zajímaví rozhodčí, mnohdy ze země původu. To letos úplně nedopadlo, ale vůbec to nevadí. 5 let se chystáme na tuto událost a letos se nám to konečně povedlo... hurááá. Teď už nezbývá nic jiného než zorganizovat výpravu, obsazení našimi pejsky, cestu, ubytování a další "zbytečnosti"...
Oč jde: Je to francouzská klubová akce se zadáváním CACS (obdoba českého CAC - čekatelství národního šampionátu s tím rozdílem, že zde je jeden CACS pro vítěze mezitřídy, otevřené a pracovní! Nikoli v každé třídě. A šampioni o titul CACS vůbec nenastupují!). Abyste si mohli udělat obrázek o obsazenosti tříd:
Psi
mezitřída: 35 kusů
Feny mezitřída: 60 kusů
otevřená: 69 kusů
otevřená: 71 kusů
pracovní: 4 kusy
pracovní: 1 kus
šampioni: 11 kusů
šampionky: 9 kusů
mladí: 46 kusů
mladé: 60 kusů
dorost: 24 kusů
dorost: 32 kusů
štěňat: 11 kusů
štěňat: 18 kusů
veteránů: 5 kusů
veteránky: 3 kusy
Suma sumárum 460 aussin celkem.
Opravdu bylo na co koukat. Třídy psané kurzívou jsou ty, ve kterých jsme i my
měli své zástupce. Tím se pomalu dostávám k našemu složení. Bylo nám naprosto
jasné, že se jedeme podívat a učit, což jsme také splnili. Přihlásili jsme
Karlíka a Dollynku do šampionů, Sexinku do dorostu a naši přátelé Helča s
Jindrou (obyvatelé našeho společného obytňáčku) přihlásili naše odchovy v jejich
majetku a to Pepana (Cayuga Dr.Pepper Fallcat) do mezitřídy a Helenku (Eshwar
Hello Dolly Fallcat) do dorostu k Sexince :o) Plní nadšení jsme se pohodlně
naskládali do velkého obytňáku (kéž by nám tak mohl zůstat :-D) a mohli jsme na
noc vyrazit. Chtěli jsme na místo dorazit během pátka, abychom na víkend měli
ubytováno a vše nachystáno.
Cesta dlouhá 1.063km byla v pohodě až na počasí, ještě jsem nezažil 15 hodin
čisté jízdy a déšť ustal na 10 minut!!! Zbytek cesty pršelo a pršelo... Dorazili
jsme dle plánu v pátek po poledni a mohli začít s ubytováním. Déšť už místy
polevoval a tak nás nechal aspoň venčit bez deště, ale zato v úplně promočené
trávě a bahínku :-D Pozdravili jsme se s francouzskými přáteli, kteří nám hodně
pomohli, neboť veškeré informace, přihlášky i hlášení rozhlasu probíhalo jen ve
francouzštině, kterou nevládneme. Bylo to velmi milé a příjemné.
Rozhodčích bylo avizovaných 5,
bohužel americká rozhodčí Glenda Stephenson nemohla dorazit kvůli platnosti pasu
a tak veškerá práce připadla na zbylé 4 rozhodčí, kteří si její třídy rozdělili.
Byli jimi:
Jan De Gids (NL)
Jean Claude Larive (FR)
Philippe Lalanne de Jonquel (FR)
Claude Ritter (FR)
V sobotním programu byly na pořadu
tyto třídy:
Psi - otevřená, pracovní, dorost
Feny - otevřená, pracovní, dorost a mladý
Nedělní program:
Zbytek tříd psů a fen, plus vybírání CACS, BIS, BOS a další
Takže své zástupce jsme měli oba dva dny a pěkně rozdělené. V sobotu jsme začínali našema dorostenkama, kdy Helenka měla svou výstavní premiéru a hned jí začala mezi dalšíma 31 fenama v dorostu! Opravdu nabitější dorost jsem nikdy neviděl :-D My se Sexinkou nemohli chybět :o) Pan rozhodčí Claude Ritter byl velmi důkladný a milý ke všem dorostencům, chtěl je vidět několikrát v pohybu a po napsání důkladného posudku pak každému vystavovateli řekl co si myslí a proč zadal danou známku. Naštěstí uměl anglicky :-D Na Sexince nešetřil slovy chvály a urgoval, ať nikam neodcházíme, že ještě musíme nastoupit do selektivního výběru kam jsme postoupili. Z 32 fen v dorostu zadal jen 14x známku Velmi nadějná, kde byla i Sexinka! Zbytek obdržel známku Nadějná, kde byla Helenka ač posudek měla velmi hezký jen momentálně delší v těle. Až ji dorostou nožičky bude to kočka jako lusk, přesto jsme na ní moc pyšní neb na první výstavě se vystavovala na volno a brala to jako bezva zábavu což dokládala občasným poskočením jako dělala Sexy na prvních výstavách :o) Po posouzení všech dorostenek se do kruhu vraceli všichni kdo dostali Velmi nadějnou, aby pan rozhodčí zadal pořadí... Opět prověření ve statice a v pohybu. Sexík už jako mazák, ale na finální 4 místa jsme nedosáhli. Jak jsme odvodili po posuzování, zřejmě jsme měli málo chlupů :o) Tím jsme měli sobotu hotovou a mohli jsme sledovat obě třídy otevřené, kde byla pro letošek novinka! Každý pes či fena ve třídě otevřené a pracovní (nebo v neděli v mezitřídě) musel projít 3 kruhy. V každém kruhu na něj čekal jeden ze zbylých rozhodčích, který ho důkladně posoudil a ohodnotil, svou známku zapsal do obálky, kterou si handler nesl s sebou do dalšího kruhu, tam jej předal dalšímu rozhodčímu, který přidal lísteček se svým posudkem. Každý jeden pes chodil po jednom, takže se rozhodčí věnoval vždy pouze jednomu. Tento systém mi přišel nesmírně objektivní a nezávislý. Poté co pes prošel třetím kruhem odevzdal pořadatelce obálku, zkontroloval se čip a dle hodnocení všech rozhodčích vznikla finální známka. 3 známky nezávisle na sobě dali verdikt (3x Výborný = Excellent Selection a postup do dalšího kola, 2x Výborný + 1x Velmi dobrý = Excellent a žádný postup, 2x Velmi dobrá + 1x Výborná = Velmi dobrá atd. Tento systém byl předem daný) Opravdu velmi nezávislé hodnocení, neboť rozhodčí netušili co danému psu zadali za známku jeho kolegové. Takto se posuzovalo 235 jedinců ze tříd otevřených, mezitříd a pracovních. V odpoledních hodinách probíhala Selekce, kam už nastoupili pouze jedinci se třemi Výbornými, tedy s Excellent Selection! Odhadem to byla třetina z každé třídy... Z nich se pak vybíral užší výběr a užší výběr, až nakonec zbyli 4 jedinci na pořadí. Zadalo se 4. a 3. místo a dva nejlepší jedinci (bez určení pořadí!) postupovali do boje o titul CACS. Skvostný nápad! Je vidět, že Francouzi mají bohaté zkušenosti a vše do sebe krásně zapadalo... Večer jsme se snažili uschnout, nasytit se a těšit se na neděli :o)
V neděli jsme měli od rána
napilno, neboť další želízko v ohni byl Pepan s katalogovým číslem 1!!! :o) (Ve
Francii se začíná mezitřídou a Pepa jako zahraniční pes šel hned na samém
začátku). V klidu jsme ho upravili aby se mohl s Helenkou jít snažit. Pepa byl z
našich psů jediný kdo si mohl zkusit systém 3 rozhodčích... A ostudu určitě
neudělal. Jsme rádi, že došlo na naše slova a z Pepana se přes zimu vyloupl kluk
jako buk. Proběhl všechny tři kruhy a my netrpělivě čekali na verdikt z
obálky... 1...2...3x Výborná a Excellent Selection pro Pepíčka!!!! Radost byla
obrovská, neboť "zavděčit" se všem už není náhoda a jsme moc rádi za krásné
hodnocení. Focení na bedně na památku a spousta času na další klání... Mezitím
jsme samozřejmě pozorovali ostatní, kteří se snažili o totéž co Pepan. Jakmile
se posoudila mezitřída psů (35 psů), došli jsme k závěru, že Selekci dostalo jen
15 psů :o) Na řadě byly fenky z mezitřídy, kterých bylo 60! Ve čtvrtém kruhu
posuzoval pan Claude Ritter třídy štěňat psů a fen a mladé psy. I tam bylo na co
koukat... Během pauzy na oběd jsme měli dost napilno, znova nachystat Pepču do
Selekce, ale také Karlíka a Dollynku do šampionů, kteří nastupovali hned po
Pepově selekci :o) Měli jsme napilno, ale všechno jsme zvládli. Kdyby nepršelo
bylo by to ještě lepší :-P
Pepan na první 4 příčky nedosáhl, přesto jsme na něj v té řadě nejlepších psů z
mezitřídy byli moc pyšní. Hned po Pepčovi ale nastupovali šampioni psi, kde jako
první běžel Karlík :o) Naše neoblíbené, leč více než časté, Karlík první ve
třídě :-D Šampioni se posuzovali už "obyčejně" jako u nás a posuzoval je
nejstarší z rozhodčích: Jean Claude Larive. Ten neměl lehký úkol, neb šampioni
jsou tu opravdu skvostný a nebyl tam jeden "slabej článek". Opravdu pastva pro
oči. Nakonec pan rozhodčí vybral jiné 4 adepty na pořadí (opravdu těžko se
poráží na domácí půdě francouzský TOP DOG z minulých let a otec našeho Cayuga
vrhu, nebo Nejlepší pes z Cerril z minulosti či letošní TOP AUO Francie). I tak
si to Martina s Karlíkem užila a můžeme se těšit na další rok :o) Karlík si
odnesl Výbornou s posudkem bez jediné výtky a moc mu to slušelo i přes absenci
některých chloupků, které odvála řeka... Hned po šampionech šly šampionky... Tam
už jsem byl já s Dolly. "Dudu" po roční pauze šla jak lokomotiva, místy jsem měl
co dělat jí ubrzdit :-D Ale šampionky feny byly dle Francouzských chovatelů TOP
třídou letošních Cerill a tak pro mě byla čest stát mezi nimi. Dolly se
neztratila, i přesto, že se nevešla na pořadí také se známkou Výborná. I tak
zážitek jak hrom, obrovský kruh, skvělá atmosféra, to se vážně musí zažít... My
si to vážně užili maximálně a už teď se těšíme na další ročník :o)
Poté jsme sledovali samotné finále a to dle pavouka (toho jsem pro vás
naskenoval z katalogu a snažil se ho přeložit a místo čísel dodal jména
vítězných psů :o))
Postřehy na závěr: Subjektivní pocity mých očí jsou ve skrze pozitivní. Francouzi si tuto akci užívají což je vidět na úsměvech všude kam se podíváte, i u těch, kteří nedostali dobrou známku či se nedostali na pořadí. My jsme si to užili náramně. Co s klidným svědomím můžu říct je, že jsme viděli překrásné australáky, kteří vyběhli z výstavní kruhu a šli rovnou do košáru s ovcemi, kde se pokusili o složení francouzské pastevecké zkoušky. Tak by to mělo na klubové akci být. Krásní a šikovní!!! Proto je milujeme! Shodli jsme se s Martinou že úroveň psů samců jsme čekali o kousek vyšší, kdežto feny nás mile překvapily a opravdu jsme našli feny nad kterými jsme "slintali". Navíc zde byli i průměrní jedinci upravení jak se na takovou výstavu patří a jejich majitelé, potažmo handleři se snažili o vystavování. I zde jsme našli ve sboru rozhodčích jedince, kteří si zakládali na chlupech, ale není se čemu divit. Přehlídka krásy zohledňuje i kondici srsti, kterou zkoumal každý rozhodčí což je jedině dobře, neboť i osrstění je součást našich pejsků. A ti naši už mají kondici lehce "narušenou" koupáním v řece a tak v plné srsti byla jen Dolly, která má chlupy čerstvě nasrstěné po odchovu Eshwar vrhu :o) Nenechali jsme se zastrašit deštěm, který byl takřka neustálý a bojovali jsme. Lehce zarážející je to, že ze zahraničí zde byli pouze Italové z Moonshine Blue kennelu a my z Čech, zbytek byli čistě domácí borci, no není to škoda na takovou akci???
NAŠE FOTKY I S FOTKAMI OSTATNÍCH A S POPISKY! :o)
PS: Skvělý zážitek nám déšť nemohl zkazit, ale na zpáteční cestě jsme měli tu čest se zloději, kteří zřejmě za pomoci uspávacího plynu nám "vybrali" obytňák, ve kterém jsme spali společně s pejskama! Mohlo to dopadnou mnohem hůř, neboť nám zloději nechali doklady, platební karty a telefony (které jdou lehce dohledat), ale veškerá hotovost jak eura tak koruny byly pryč. Takže jsme dojeli domů o něco chudší, ale zdrávy a v kompletní sestavě...